Nespokojený Uhlík
Vznikl jednou jeden uhlík, který měl protonové číslo 6, ale 6ka se mu nelíbila. Pro tak velký prvek bylo prý malé. Rozhodl se vyskočit ze svého místa v tabulkách a až se dostal do jedné školy. Byl tam jeden straště chytrý chemikář, ale ten měl chemii přečtenou tak do podrobna, že Uhlíkovi ani nechtěl pomoci. Prý by se tím změnil svět! Uhlík byl z toho smutný, ale štěstí ho neminulo. Všimli si ho dvě žačky Venďa a Pája a ty mu jednoduše pomohli. Ve všech učebnicích mu protonové číslo přepsali. Nebylo to už tak malé čislo jako je 6ka, ale bylo to velké, velmi velké číslo...23!! Uhlík byl z toho srtašně moc rád, líbilo se mu, že každý uvidí, jak je to velký, mocný prvek! Ale nikdo to neviděl. Nikdo ho totiž neznal! Každému říkal, že to on ten známý, velký Uhlík, ale nikdo mu to nevěřil. Všichni si říkali, že Uhlík má protonové čislo 6 a ne nějakých 23! Bylo mu smutno. Rozhodl se zajít do školy za tím chytrým chemikářem, aby mu pomohl zpět. To pro něj nebyl problém. Sloučil ho s některými jinými prvky a Uhlík se dostal zase na své místo v tabulkách s protonovým číslem 6. Tam je šťasný až dodnes.